RSS Feed

Sběračské saláty

25.4.2013 by SugarfreeLife

Dnešní guest post přináší geniální Zuzka ze Zkvašeno. Děkujeme!

Zatímco ta lovecká část paleodiety se v našem prostředí dá realizovat, ale poměrně složitě, sběračem se může stát naprosto kdokoliv a navíc se krásně projdete přírodou. Jaro je ideální pro sběr spousty divoce rostoucích, jedlých rostlin. Ráda bych vám tu nabídla seriál, co všechno jde sníst a jak z toho udělat nějakou paleo pochoutku. Nejjednodušší je začít u salátů.

Jakkoliv se to bude zdát divné, tak sníst můžete většinu volně rostoucích plevelů a navíc to bude mít přidanou hodnotu v látkách pomáhajících trávení, při obnově jaterních buněk a nebo usnadňující ledvinovou činnost. Zelené listí je zdrojem vitamínu C a kupodivu obsahuje i okolo 5-10 % bílkovin. Plus volně rostoucí rostliny obsahují daleko nižší podíl dusičnanů, než třeba konvenčně pěstované saláty.

Základní bezpečnostní pravidlo praví: “sbírám, jen to, co znám.” Pravda, pak se ovšem může stát, že nic moc nenasbíráte. Salátové jarní rostliny nebývají moc aromatické, takže prvním základním testem, jak u nich poznáte, jestli to, co chcete utrhnout, je jedlé, je rozetřít list mezi prsty. Pokud to hodně výrazně voní, je to patrně něco jiného, než co jste chtěli sníst. Další test je to ochutnat. Rozkousat a nechat na jazyku a posléze vyplivnout. Pokud to nechutná dobře, tak to je něco jiného. Když toho takhle ochutnáte jen trošku, tak i kdybyste našli něco jedovatého, tak to nestihne proniknout to organismu v dostatečném množství. Pro jistotu sebou na začátku noste klíč k určování rostlin buď jako knihu a nebo pochopitelně existují jako aplikace do telefonů.

Všechny rostliny, které budu v článku uvádět, rostou po Čechách poměrně hojně, nejsou chráněné a tedy není problém je sbírat. Tak jako tak je ovšem nesmíte trhat v oblastech s nějakým stupněm ochrany a samozřejmě je potřeba dávat při sběru pozor na to, aby se lokalita nijak nepoškodila.

A co tedy sbírat?

Rozhodně mladé pampeliškové listí, sbírejte ho nyní, dříve než se v něm začne vytvářet latexové mléko, pak už je listí celkem hořké. Mladé je křehké, lehounce nahořklé (pampeliška je příbuzná rukoly). Obsahuje spoustu vitaminu C, chlorofyl, kyselinu křemičitou a hořčiny napomáhající trávení tuků a posilující obnovu jaterních buněk. Najdete ji víceméně na jakékoliv louce.

Dále pak je do salátů výborný popenec. Příbuzný hluchavky, s lehce štiplavou chutí. Obsažené látky působí protizánětlivě, podporují látkovou výměnu a játra. Opět je napěchovaný vitamínem C a pro změnu draslíkovými solemi – hledejte na pomezí louky a lesa, případně louky a polí. V případě že máte vlastní zahrádku, patrně ho neustále vytrháváte jako plevel.

Skvělým pojidlem mezi ostatními bylinkami je ptačinec prostřední, drobná kytička jemné chuti, která se snadno sbírá. Opět v něm najdete C vitamin, tentokrát ovšem v kombinaci s E vitaminem a taniny. Je mírně močopudný a zlepšuje činnost ledvin. Ptačinec roste také téměř kdekoliv, včetně záhonků.

Klasikou je pak šťovík – dodává kyselou chuť a obsahuje vitamín C. Je potřeba s ním ale šetřit, zejména pokud jíte velké množství bílkovin, šťovík je bohatý na šťavelany, které mohou při nadměrné spotřebě tvořit oxalátové močové kameny. Šťovík najdete v lučních porostech.

Křehké, jemné a lehce trávové chuti jsou pak libovolné svízele. Jsou močopudné, zlepšují ledvinové funkce a mírní případné otoky. Svízele rostou na loukách a v listnatých lesích. Opět velmi hojně a skoro všude.

Divoký příbuzným polníčku, který potkáte v supermarketech, jsou kozlíčky. Zatímco případný kořen, sbíraný na podzim je velmi aromatický a má zklidňující účinky, jarní lístky mají jemnou, sladkou chuť. Kozlíčky hledejte na vlhčí půdě, na okrajích polí, záhonků, v loukách či trávnících.

Další rostlinou vhodnou do salátu jsou pak krvavce – rostou celkem hojně v kosených loukách, na krajích lesů a nebo na skalnatých terénech. Opět patří k těm rostlinám, které je potřeba sbírat před tím, než vykvetou, pak v jeho chuti převládnou svíravé látky. Mladý krvavec ovšem chutná trošku po oříškách a krásně voní. Opět klasicky obsahuje C vitamín, svíravé, protizánětlivé a protibakteriální látky. Rostou u nás dva druhy – krvavec menší, který má aromatičtější listí a méně léčivých látek, a krvavec toten, který je méně chutný, zato léčivější.

Samozřejmě že do různých kompozic salátů se hodí medvědí česnek, popřípadě jiné divoké česneky. Ten medvědí roste v listnatých lesích, většinou v hojných záhonech a nebo se dá koupit na trzích. Používejte ho spíše jako koření, než jako salátovou rostlinu. Snižuje krevní tlak, působí antibakteriálně. Podobně jako klasický česnek.

A další, velmi zajímavý plevel na salát je pak šrucha. Jediný zdroj DHA a EPA mastných kyselin, který nežije v moři. Zároveň je nacpaná vápníkem, hořčíkem a betakarotenem. Tedy kromě standardního C vitamínu. Překvapivě 20 % jejího objemu tvoří bílkoviny, takže ve větším množství může fungovat jako plnohodnotný pokrm. Má jemnou, neutrální chuť a roste téměř kdekoliv v sušších místech, okolo cest, na krajích záhonů, na náspech, velmi často ve zvětralých zdech či na střechách. Dá se velmi snadno pěstovat i v truhlíku či na záhonu.

A co udělat s těmi listy na salát, co jste si přinesli domů ze sběračské výpravy? Pečlivě omýt, posekat a přidat nějakou zálivku. Popřípadě další zeleninu – ředkvičky, listový salát, avokádo, mrkev, nejrůznější klíčky – nebo třeba ořechy, vejce, pečené či vařené maso a tak. Co vám lednice a fantazie nabídnou. Nejjednodušší je vinaigrette – směs něčeho mastného a kyselého v poměru 1 díl kyselého na 4 díly mastného. Takže třeba lžíce citronové šťávy a čtyři lžíce oleje z vlašských ořechů. Ovšem stejně tak můžete použít třeba tuk vypečený ze slaniny, nebo třeba husí sádlo, či kuřecí šmalc. Kuřecí sádlo má mimochodem lepší složení mastných kyselin než průměrný olivový olej. Stejně tak je výborné listí nasekat na jemno a přidat třeba do avokádového guacamole a nebo do tvarohu, pokud ho jíte.

Pošli to dál:


Komentáře: 3 »

  1. LABlackPepper napsal:

    Jééé, to se zrovna moc hodí! O víkendu jedu na chatu a společně s králíkem budeme sbírat a ochutnávat. Těším se, až se budeme přetahovat o pampelišku a řebříček! :-D

  2. Jiří Žák napsal:

    Rostlina na obrázku pod odstavcem o popenci vypadá spíš jako nějaký rozrazil (možná rozrazil perský).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


7 + jedna =

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>